Posledních pár měsíců jsme si začali všímat, že složení našich klientů se mění. Stále častěji pracujeme pro středně velké firmy a pilování služeb pro jejich potřeby jsme tak za poslední dobu věnovali hodně času. Začali jsme s nimi řešit lidskou dimenzi značky a i díky spojení s digitální agenturou Taste nás začalo oslovovat více středních a velkých firem. Živnostníci a malé firmy se začali pomalu vytrácet. 

A nám začala práce pro ně chybět. Protože řeší jiné problémy než středně velké firmy. A často nemají v okolí nikoho, kdo by jim poskytl zpětnou vazbu na jejich podnikání, nebo je poňoukl k akci. Máme ale zkušenost, že nápady, které společně vymyslíme, pak rychle realizují a my vidíme svou práci okamžitě v praxi. A to nám dělá radost.

Na jednom z jarních školení nás to trklo. Sešla se tam skupinka lidí z různých firem a během jednoho dne jsme s nimi připravili základy strategie značky každého z nich. Často totiž stačí jenom to nejnutnější, co se vejde na pár stránek, ale přitom vás to posune o pořádný kus dál. A tak jsme začali promýšlet, jak by taková společná práce na strategii mohla nejlépe fungovat a jak ji klientům co nejvíce usnadnit.

Dali jsme dohromady pracovní listy, které na workshopu všichni dostanou a ručně vyplní jednotlivými částmi strategie. Notebooky zakazujeme, aby se opravdu soustředili na tenhle jediný úkol. V pracovních listech popisujeme teorii, kterou doplňujeme příklady, aby se k nim účastníci mohli kdykoliv vrátit. A je v nich samozřejmě i dost prostoru pro jejich vlastní texty. Na samotném workshopu pak procházíme jednotlivé části od poslání firmy až po zadání k vizuální identitě nebo marketingové kampani. Hlavní je ale sepsání myšlenek, které pak společně prodiskutujeme.

Workshopem to nekončí. Účastníci mají ještě 2 měsíce na to, aby svou strategii značky dopilovali a poslali nám ji. My si ji pročteme a domluvíme s nimi telefonickou konzultaci, abychom práci dotáhli společně do konce a pomohli ji uvést do praxe. 

Účastníci tak získají praktický návod, jak si strategii značky sepsat, naše vedení na workshopu i následnou kontrolu jejich výstupu. Máme připravenou i speciální edici tohoto školení pro e-shopy s Shoptetem a pro neziskovky s Neziskovky.cz. Promysleli jsme to do puntíku, takže pokud jste malá firma o pár lidech nebo živnostník, moc rádi vás uvidíme na některém z termínů. Těšíme se na vás!

The post Napište si strategii své značky pod naším vedením appeared first on Lovebrand.

Robert Krejča
Inventi Labs

“Nemám rád, když se s chválením obchoduje a zneužívá se k manipulaci. Tzn. jakékoliv taktizování s tím, kdy, koho a za jakých podmínek pochválit mi přijde neetické. Já osobně, a věřím, že to tak v iLabs má většina lidí, chválím kdykoliv jsem potěšen nějakým pracovním či osobním úspěchem nebo dobře odvedenou prací. I kdyby to mělo být 3x denně. Vždy si ale dávám pozor na to, abych chválil vědomě a upřímně. Pokud necítím, že je pochvala potřeba, tak ji prostě neřeknu. Pokud cítím, že je na místě, chválím okamžitě a často i veřejně.”

Jiří Štěpán
Etnetera Activate

“Na otázku lze odpovědět poměrně jednoduše: chválit se má rychle, konkrétně a klidně veřejně. Je to stejné jako v případě kritické zpětné vazby. Tam pouze úplně vždy nepatří to veřejně.

Nicméně je to trochu složitější a tak se rozepíšu:

1) Kdo má chválit. Aby pochvala fungovala, musí k tomu mít člověk autoritu, a to pro chváleného i okolí. Snažíme se, aby pochvala šla od člověka, který je přímo dotčen daným pozitivním činem anebo je uznávanou autoritou. Rozhodně tedy podporujeme a učíme lidi se chválit (a kritizovat) navzájem. Rolí šéfa není uzurpovat si monopol na zpětnou vazbu, ale vytvářet prostředí, kde se zpětná vazba poskytuje snadno a jednoduše.

2) Jak chválit či děkovat. Aby pochvala (a obecně jakákoliv zpětná vazba) byla účinná, měla by obsahovat velmi přesně, za co děkuji. Ideální je, pokud se jasně říká ‘ty jsi udělal X a to bylo dobré, protože to způsobilo Y.‘ Velmi podobně to funguje s kritickou zpětnou vazbou. Čím konkrétnější tím lepší.

3) Kdy a jak? Tady neexistuje jasná odpověď. Je dobré, aby chválu slyšeli i ostatní. Ale některým lidem to nemusí vyhovovat. Docela dobré jsou nástroje, které chválu digitalizují. Kanál ve Slacku, like atd. To může odblokovat introverty, ale zase to může pochvalu devalvovat.  Osobně preferuji osobní zpětnou vazbu. Ale pokud z jakéhokoliv důvodu není možná, tak je lepší digitální forma než žádná.

Každý si musí najít svoji vlastní cestu. Já osobně doporučuji velmi knihu Kim Scottové ‘Radikální otevřenost’, která na problematiku nahlíží z mnoha stran.”

David Fojtík
Develor

„Není to o tom, zda chválit či nikoli. Zpětnou vazbu, které se dnes běžně říká feedback či feed-forward, poskytujte vždy. A to v obou případech, když vidíte, že je něco dobře NEBO špatně. Důležité je, aby byla dostatečně konkrétní (za co přesně a proč), objektivní (hodnoťte chování, nikoli osobu) a hlavně HNED, neodkládejte ji na ‘potom’. Nesdílím názory z chytrých knih typu chválit veřejně a kritizovat mezi 4 očima. Záleží na kontextu a situaci.

Velmi oblíbené cvičení u nás v DEVELORu je „veřejný feedback“. Sedneme dokola, začíná se vždy u šéfa. Každý řekne 3 věci, co šéf dělá dobře. Pak objedeme celé kolečko, tj. každý dostane tuhle pozitivní zpětnou vazbu ode všech. Jak asi tušíte, druhé kolečko začíná opět šéfem a je o 3 věcech, které by měl nebo naopak neměl dělat, aby byl více prospěšný týmu. Super cvičení, doporučuju. Chce to ale silnou firemní kulturu založenou na radikální otevřenosti, jak je teď módní říkat “

Jiří Boudal
BehavioLabs

“Máme teď k tomu zrovna čerstvá data, protože spouštíme projekt Minuty pro lepší práci, v němž firmám pomáháme zjistit, co právě v jejich firmě brání tomu, aby byli jejich lidi opravdoví srdcaři. A k tomu jsme udělali velký výzkum na zaměstnancích všech možných typů a sociálních skupin a pomocí sofistikovaných matematických modelů jsme hledali, jak celková emoce z firmy a práce souvisí se stovkami dalších faktorů.

Pocit, že si mé práce někdo váží, je samozřejmě klíčový. A je zajímavé, jak úzce souvisí s faktem, že mě ten dotyčný v posledních týdnech výslovně pochválil. Prostě – pokud to tomu druhému neříkám nahlas a často, tak velmi rychle ztrácí pocit uznání.

Přitom firmy jsou na tom z hlediska pochval tristně. Jen polovina zaměstnanců byla v posledních týdnech za něco pochválena od nadřízeného či od kolegů. Od vedení firmy dokonce jen 15 % lidí. Přitom pochvaly od vedení firmy jsou pro pracovní motivaci nejúčinnější.

Z vlastní zkušenosti šéfa ale chápu, jak je to těžké, a to je nás jen dvacet. Nejde si to ani moc ulehčit nějakým příliš pravidelným procesem na udělování ‘kudos’. Experimenty v behaviorální ekonomii totiž ukázaly, že odměny motivují mnohem méně, jsou-li příliš očekávatelné. Každý šéf by se tedy měl trénovat v umění překvapovat pochvalami. Zaznamenat, že někdo něco dokončil, všimnout si třeba několika detailů, které do toho ten člověk vnesl a ty ocenit. Čas od času to spojit třeba s kytkou nebo vtipným nápadem, prostě v tom být kreativní. Nejtěžší je na tom udržet to tváří v tvář všem deadlinům jako dlouhodobou prioritu a udělat si na to čas. Čísla ale jasně ukazují, že to je z byznysového hlediska dobrá prioritizace. Firmy s nadšenými srdcaři mají v průměru o 70 % nižší fluktuaci a 20 % vyšší zisky.”

Martin Bazala
Raynet

“Souhlasím s pravidlem ‘chval veřejně, kritizuj soukromě’. Oslavit společně, že se daří má obrovskou sílu pro konkrétního člověka i celý tým. Zásadní je ale dostat oba póly, pochvalu i konstruktivní kritiku, do každodenní přirozené komunikace jeden na jednoho. Efektivnější způsob vedení lidí, než ‘constant feedback‘ neznám. Je to současně cesta k postupné změně kultury napříč firmou. Týmy, ve kterých je pak normální říkat si vzájemně na první dobrou, co je nadchlo a nenadchlo, šlapou z pravidla o úroveň lépe, než… zbytek světa.”

Diana Rádl Rogerová
Deloitte

“Domnívám se, že je vždy dobré pochválit za dobře odvedenou práci, ale i za spolupráci s ostatními a obzvlášť pak za nové podněty, myšlenky. Neboť toto vše může posouvat firmu i jedince mílovými kroky. Pochvala povzbuzuje důvěru a chuť pracovat v daném kolektivu. Pokud jde o formu pochvaly myslím, že výborné je chválit před kolektivem. Naopak pokud chceme někomu dát zpětnou vazbu co se mu nepovedlo, tak nikdy za přítomnosti ostatních. Je potřeba ale zdůraznit, že jsou jedinci, kteří preferují pouze individuální přístup a u těch je potřeba chválit také v setupu jeden k jednomu.”

Jiří Matějovský
Decathlon

“Kolektivně chválit, chválit, chválit. Individuálně dávat zpětnou vazbu ke zlepšení. Chválit za věci, které jsou v souladu se zvolenými strategiemi a jsou příkladné pro ostatní. Takto spolupracovník zvyšuje laťku pro další členy týmu. Chválit jakoukoliv formou. Čím větší může být dopad toho, za co chválím, volím globálnější komunikační kanál. Od ústní pochvaly mezi čtyřma očima po článek ve firemním časopise.”

A jak je to s chválením u vás ve firmě? Podělte se v komentářích o své zkušenosti s dopadem pochvaly na své zaměstnance.

I my se setkáváme s tématem chválení, když s klienty řešíme otázky týmové spolupráce a lidské dimenze značky. Několik tipů si přečtěte v našem článku.

The post Anketa mezi leadery českých firemních kultur appeared first on Lovebrand.

Názory na uznání dobré práce kolegů se zkrátka různí. My jsme se proto rozhodli sepsat pár osvědčených rad, které vám pomohou, udělat si jasno.

Bavte se o výsledcích práce často a otevřeně

Dokud nejste korporát o mnoha stech zaměstnancích, není třeba zpětné vazbě vyhrazovat pravidelné schůzky nebo speciální komunikační nástroje. Prostě se zajímejte o práci kolegů každý den a čemu pomohla nebo nepomohla, si říkejte hned. A pokud si navíc budete nahlas a běžně vyslovovat uznání, vytvoří to důvěru a pevnou půdu pod nohama. Zvládnete pak líp dostávat i negativní zpětnou vazbu, která se někdy až tak příjemně neposlouchá. Aby to fungovalo, musí ale všichni cítit, že zpětná vazba není nástrojem pro intriky a politikaření.

Hodnoťte, ale neškatulkujte

I detaily mohou úplně změnit finální vyznění toho, co se snažíte říct. Určitě uděláte líp, když se budete soustředit na to, jak se práce kolegy povedla, než na komentáře o tom jaký díky tomu je. To první nechává prostor bavit se o práci profesionálně. To druhé je tenký led a pravděpodobně tím nikoho neposunete. I dobře míněné, ale prázdné výroky typu “seš dobrej” navíc naznačují, že jste si jako leader na zhodnocení výsledků nevyhradil dost času. A to může důvěru zaměstnance ve vás spíš snížit.

Neuvažujte o pochvale jako o “efektivním nástroji”

Každá manažerská příručka dnes obsahuje kapitolu o chválení zaměstnanců. Oporou bezradných teamleaderů jsou i články typu “Jak efektivně chválit své zaměstnance” nebo “3 věci, které zaměstnance motivují víc než peníze”. A možná i od nás byste očekávali názor, že chválit zaměstnance se vyplatí. Jenže aby byla pochvala přijatá, musí být především uvěřitelná. Pak má moc zlepšovat atmosféru v týmu a na rozdíl od finančního ohodnocení dávat lidem pocit, že jsou lidi. Chvalte jen tak, když vám něco ulehčí práci, udělá radost nebo vás příjemně překvapí. A hlavně upřímně.

Nezapomeňte na nikoho

Při tom všem soustředění na zaměstnance nám občas unikají ti, kteří je vedou. Jsou možná na samém vrcholu firemní struktury, ale sami jsou taky jen lidi, jejichž síla a motivace kolísá. Navíc jsou často od přímých pochval za úspěchy jaksi odstřiženi, protože přece nic osobně nevykonávají. Vedou lidi, dělají strategii a to není tak vidět, jako když grafik navrhne nový web. Takže kdy jste naposled pochválili svůj management? Pochvala nemusí směřovat jen od nadřízených k podřízeným. Firemní kulturu můžete měnit odspoda tím, že se s kolegy pochválíte navzájem, nebo klidně oceníte i nadřízeného.

Chvalte sami sebe

Zapojit spontánní pochvalu do svojí běžné komunikace vyžaduje ten správný úhel pohledu. Těžko se vám to ale může povést, když nedokážete pořádně ocenit ani sami sebe. A pokud máte radost z toho, že se vám něco daří, neměl by být problém vyslovit to i nahlas. Vybídněte podřízené, ať se na poradě podělí o to, co se jim v posledním týdnu povedlo a nepovedlo. A vy udělejte totéž. Pomůže to trošku srovnat nespravedlivou propast mezi tím, jak v práci běžně vnímáme chybu a jak úspěch.

Shrnuto podtrženo, my tvrdíme – chvalte. Spíš než abyste motivovali zaměstnance k vyšším výkonům ale proto, že upřímná pochvala přirozeně kultivuje vztahy a vytváří atmosféru důvěry, kde se lidi přehnaně nebojí selhání. A v té se líp daří všemu, byznys nevyjímaje.
Abychom vám však nabídli i další pohledy na věc, oslovili jsme s otázkou zda chválit zaměstnance i řečníky Culture Rocks 2019 a připravujeme pro vás na toto téma anketu.

The post Chválit zaměstnance – jestli, jak a proč? appeared first on Lovebrand.

Na začátek si pojďme vyjasnit pojmy. Proč “lidská dimenze” a ne třeba “zaměstnavatelská značka”? Významem se tyto dva názvy v podstatě překrývají. Jedná se o vědomou práci firmy se zaměstnanci, která má za účel vytvořit kvalitní, podnětné a v rámci trhu práce odlišitelné prostředí, kde budou profesionálové dlouho zůstávat, spontánně ho doporučovat známým a tím přirozeně přitahovat nové zaměstnance. Kde se bude dařit otevřené komunikaci, inovacím a tak přirozeně i byznysu.

Pojem zaměstnavatelská značka bohužel firmy často špatně interpretují. Zaměňují ho za systém benefitů a mají za to, že jeho podstatou je “dělat zaměstancům pohodlíčko”.

My jsme si k označení těchto aktivit zvolili první sousloví – lidská dimenze značky. Slovo “dimenze” vystihuje, že se nejedná o žádnou další značku. Nic cizího, co má nahradit tu vaši stávající, nebo kvůli čemu máte veškerou práci na značce hodit jedním šmahem do koše a začít znovu. Naopak. Uvědomění, že lidi a týmy jsou základním stavebním kamenem byznysu je jen další fáze kultivace značky. Značku definovanou skrze produkty a služby si tak můžete představit jako kuklu, ze které se uplatněním lidské dimenze vyklube motýl. Když se vám to podaří, bude vaše značka kvalitnější, trvalejší a úspěšnější.

Navíc se nám líbí i slovo “lidská”. Nedává nám smysl kreslit ostrou hranici mezi zákazníky a zaměstnance, zapomínat na partnery, dodavatele a další, kteří tvoří kmen vaší značky. Všichni jsou to lidé, mají svoje potřeby a cíle a ty musíme zohledňovat, pokud chceme dosahovat dobrých výsledků. Každý vztah (ten pracovní nevyjímaje) je totiž založený na vzájemnosti. Pokud tedy chcete, aby vám zaměstnanci pomohli dosáhnout vaší vize a rozvíjet značku vaší firmy, musíte na oplátku pomáhat zase vy jim.

Vždyť to bez ní klape taky docela dobře, nebo ne?

Proč se vůbec lidskou dimenzí značek zabývat? Na důvody, které k tomu dovedly nás i naše klienty narážíme při společné práci takřka denně. V roce 2014 skončila ekonomická krize a tento rok je i zlomovým bodem na křivce české nezaměstnanosti. Dnes dosahuje minimálních hodnot a to se samozřejmě projevuje na tom, jak těžce sháníte profesionály do svých firem a jak rychle o ně můžete přijít.

Vztah, kdy zaměstnavatel je ten, kdo nastavuje pravidla, rozhoduje a vybírá si a zaměstnanec ten, který se modlí, aby na něj nějaká práce zbyla, se tím úplně změnil. To jde ruku v ruce se změnou obecného náhledu na život a balanc mezi prací a osobním životem. Nová generace zaměstnanců už ví, že není potřeba snášet dlouhodobý diskomfort. Jsou si vědomi hodnoty svého času a obzvlášť ve větších městech si opravdu mohou vybírat.

Relativní jistota a blahobyt dává taky lidem prostor pídit se v práci po smyslu, hledat šanci na uplatnění vlastního názoru a nápadů, možnost se učit a posouvat. A to je dobře. Dělá to firmy lepšími, ale zároveň to na zaměstnavatele klade vyšší nároky. Dalším faktorem je úbytek manuální práce, která je čím dál častěji nahrazena strojovou. Pracujeme hlavou a srdcem a proto má na kvalitu naší práce obrovský vliv to, jak se cítíme.

Lidská dimenze jako neoddělitelná součást práce na značce

Pro úspěšné uvedení značky v život je spolupracující tým zaměstnanců, kteří ji dokážou vzít za své, naprosto zásadní. Fáze implementace značky byla tedy odjakživa místem, kde se naše práce na strategii značky přirozeně dotýkala firemní kultury.  

Čím dál častěji se nám ale stávalo, že s námi klienti konzultovali i další témata jako nestálost kolektivu, nízkou motivaci zaměstnanců, neshody v týmu a personální nedostatky. I to nás dovedlo k přesvědčení zapojit lidskou dimenzi do procesu tvorby strategie značky od samého začátku a promítnout ji do všech jejích důležitých částí. Tak, aby pevně zakořenila přímo v poslání firmy, nastavení značky, v hlavách managementu i celého týmu a ten byl tak na implementaci a další rozvoj značky co nejlépe připraven.

S nově nastavenou značkou totiž vždy vznikne spousta munice, kterou může firma střílet ještě dlouho poté například v marketingu, ale i při výběru produktů a vývoji služeb. Bez iniciativy zaměstnanců by ale tahle munice zůstala ležet v šuplíku a to nechceme!

Jak jsme se tomu všemu (rádi) přizpůsobili

Zapojili jsme tedy optiku lidské dimenze do tvorby poslání, segmentů cílové skupiny i definice značky samotné. Vytvořili jsme taky nový workshop, kde tým a lidé jsou hlavním tématem. Účastní se ho naráz nebo po částech celá firma. Věříme totiž, že všichni by měli mít šanci podílet se na společných pravidlech. Kromě nich na něm řešíme i problémy v týmu a učíme zaměstnance pracovat s projektovým plánem, díky němuž je mohou začít systematicky řešit. Kromě praktických výstupů si však lidé odnáší taky nový vítr do plachet a vědomí, že se s nimi počítá a na jejich názoru záleží.

Portál Atmoskop, kde lidé hodnotí zkušenost se svými zaměstnavateli, je studnicí důkazů, že k loyalitě zaměstnanců vedou jiné věci než stravenky a káva zdarma.

Podkladem pro naši práci s týmy jsou tři typy výzkumu. V jednom z nich se soustředíme na současné vnímání značky zaměstnanci, v dalším na toky informací a vztahy v týmech a ve třetím na problematická místa spolupráce. Výzkumy se dají s odstupem času opakovat a tak slouží i jako jeden z ukazatelů toho, jestli se firemní kulturu daří posouvat.

To nejdůležitější z této tématiky jsme zpracovali do podoby jednodenního kurzu s názvem Jak budovat svojí značku s lidmi a pro lidi, který můžete absolvovat ve společnosti CzechTrade. Je určen všem, kteří cítí důležitost lidí pro svoji značku a chtějí zjistit, kde a jak je do strategie správně zapojit.

Postupně vám taky zde na blogu více do hloubky přiblížíme jednotlivá témata, která se zapojení lidské dimenze do našich služeb týkají a podáme průběžnou zprávu o tom, jaké to přináší výsledky. Těšte se, bude to inspirativní.

The post Jste si vědomi lidské dimenze své značky? appeared first on Lovebrand.

Začali jsme narážet na strop

Když jsme zakládali Lovebrand, měli jsme ještě společně s Mášou ambici mít firmu, která bude užitečná, a práci, která nás bude bavit a dokáže nás zároveň živit. A nešlo to hned hladce.

První rok jsme se hledali. Jakmile jsme dokázali přesvědčit firmy, že má smysl vědomě budovat svoji značku, soustředili jsme se na dvě věci: zvládat nápor práce a rozvíjet postupy brand buildingu, aby se hodil i malým a středním firmám.

Dneska, po téměř pěti letech intenzivní práce, můžeme říct, že se nám to vcelku povedlo. Kromě toho jsme potkali mnoho odvážných a inspirativních lidí, naučili se hrozně moc o problémech malých a středních firem a sami si odnesli zkušenosti, které nám jen tak někdo nevezme.

V posledním roce jsme ale cítili, že narážíme na strop. Víc než polovinu poptávek musíme odmítat. Mezi těmi poptávkami je jen pár takových, které odmítneme, protože nám nejsou osobně blízké. Na dva lidi je těch zbývajících hrozně moc, a i když bychom chtěli pomoct všem firmám, je to nad lidské možnosti. Proto jsme se začali poohlížet po někom, kdo by nám mohl pomoct.

Byla to láska na první Taste

Naše spojení s Tastem vzniklo trochu mimoděk. Celý příběh začal na jaře 2017, kdy nás oslovil Honza Tichý a Sandra s Honzou Makovičkovými, abychom jim pomohli vymyslet značku pro jejich nově vznikající agenturu, která vzešla ze sloučení Media Interactive, Sun Marketingu a Digistory.

Když jsme se jako vždy hned na začátku práce začali bavit o poslání Tastu, bylo jasné, že máme hodně společného. Obě naše firmy by si mohly při naplňování svých poslání dost pomoct.

Posláním Tastu totiž je propojovat různé části digitálního marketingu tak, aby mohl nabídnout ucelené online řešení. Tedy neprodávat jen pépécéčka nebo SEO, ale zvýšení návštěvnosti, tedy vyřešení klientova problému.

Od začátku bylo oběma stranám jasné, že pokud se chce Taste profilovat jako agentura, která klientům nabízí přístup založený na cross-channel marketingu, musí mít ve svém portfoliu služeb i budování značek. My jsme zase viděli možnost mít zodpovědné a stabilní partnery, kteří by mohli navazovat na naši práci.

A tak zkrátka vzniklo spojení, které dává velký smysl oběma stranám. A je to i posun do nové etapy v životě Lovebrandu. Co se změní a co zůstane stejné?

Na co byste se nás asi tak mohli chtít zeptat?

1. Sun, Medio, Digistory. Kdo to sakra je? Vezmeme to postupně. V Sunu jsou specialisti, kteří řeší, aby se o vás lidi dozvěděli. Umí PPC reklamu, SEO a sociální média. Medio vládne číslům – na základě poctivých analýz dokáží navrhnout fungující web. A to že funguje dokládají jak jinak než čísly. A Digistory? Kreativci, kteří dají vašim kampaním směr, tvar, barvu – opět na základě dat o chování zákazníků.

2. Takže jste nové oddělení Tastu? Ne tak úplně. Každá firma funguje samostatně a má své klienty. Když je ale potřeba, spojí se a vytvoří klientovi tým na míru. Klient pak má jednoho projekťáka, ale přitom neztrácí spojení s jednotlivými specialisty.

3. To tedy znamená, že teď budete doporučovat jen kamarády z Tastu? To by asi úplně nešlo. Taste nám pomůže v mnoha situacích, ale někdy je potřeba sáhnout jinam. Necháváme si tedy možnost doporučit takové řešení, které bude nejlepší pro klienta a jeho situaci.

4. Budete se tedy rozrůstat? Jak pak udržíte kvalitu vaší práce? Budeme – už teď je s námi Ivet. Na naší práci si dáváme záležet a i když to není téma, o které bychom se často dělili, máme propracované postupy a způsoby práce. Nebudeme také nabírat žádné “juniory”. Víme, že brand konzultanta může dělat jen člověk, který už má něco odkonzultováno a má široký přehled. Prostě věříme, že i tady se nám podaří držet laťku pěkně vysoko.

5. A Honza s Matezem se tedy stěhují na Bahamy? Taky ne. V Lovebrandu se s námi pořád budete potkávat, ale časem nás bude víc. Chceme se držet toho, že na schůzky i workshopy přijdou vždy minimálně dva lidi. A kdyby vás to zajímalo – přestože nás Portugalsko táhne víc, stěhujeme se na jen na Prahu 1 do Hybernské 32, kde sídlí celý Taste. A má to své nesporné výhody – recepci, minimálně dvakrát větší zasedačku a Matez může konečně jezdit do práce vlakem.

Máte ještě nějaké další otázky, které nás nenapadly? Napište nám na ahoj@lovebrand.cz. Pokud to bude v našich silách, rádi odpovíme.

The post Spojujeme síly s agenturou Taste. Co to znamená? appeared first on Lovebrand.

Kromě naší přednášky o namingu (videozáznam zde) se chceme podělit ještě o něco. Zapsali jsem si několik postřehů resp. myšlenek, které jsme našli ve více než jedné přednášce.

Naše přenáška o tom, jak hledat nový název pro značku.

Změny trvají fakt dlouho. Klidně rok

Ať už jde o nové nastavení značky, změnu loga nebo rovnou názvu, tak to není věc, která by se dala zfouknout za pár týdnů. Mluvil o tom třeba Adrop.cz, jehož repositioning a rebranding trval zhruba rok. Agentuře Dobrý web trvalo rok a půl, než se přejmenovala na Sherpas. Podobný čas si na změnu loga a obalů vzal i český výrobce jogurtů Hollandia. Ukázalo se, že změny zavedených značek jsou dost často hlavně o komunikaci dovnitř firmy. Magdalena Langerová se svou případovkou rebrandingu MUNI, tedy brněnské Masarykovy univerzity, ukázala, že se nachází zhruba v polovině dvouletého procesu a že už se setkali se slušným odporem mezi studenty.

Změny jsou skvělou příležitostí pro to nakopnout i svůj interní tým

Když už se pustíte do změny, může se stát, že se to krom lidí venku nebude líbit ani lidem uvnitř firmy nebo organizace. Co to ale zkusit otočit a využít třeba změnu grafiky jako nový impuls dovnitř? Má to ale tu podmínku, že do celého procesu musíte jako klient průběžně vstupovat. Skvěle to dělá třeba studio REMEMBERSHIP_, které na konferenci ukázalo své procesy vzniku nové vizuální identity, do kterého je hned od poptávky zahrnut celý klientův tým. Rosťa z Adropu pak mluvil o tom, že jejich změna velkou měrou celý tým stmelila a nabudila.

Petr Rubáček z REMEMBERSHIP_

Lepší je zapojit víc lidí než míň

Je asi jasné, že rozhodování ve více lidech stojí víc času, nakonec se to ale může vyplatit. Adam Ondráček mluvil o tom, jak už se přes rok rozhodují o novém názvu pro Gallery of Art Prague a že majitel a duchovní otec galerie se bohužel procesu neúčastní. Bez klíčových lidí byl také Ignum, když se rozhodoval, jak dál pokračovat se svou službou Doména.cz – při testování zapomněli na současné zákazníky a nové směřování si nechali navrhnout jako hotové řešení externisty. Naštěstí včas zařadili zpátečku a teď už řeší raději vše společně.

Lidi se dají do kreativního procesu vtáhnout i skrze výzkum

Nový název, nápady na kampaň, motivace a bariéry – to všechno můžete hledat i skrze kvantitativní dotazníky. Ukazoval to Honza Schmid z PerfectCrowdu. Kvantum lidí vám dá ohromný rozsah odpovědí a když se jím prokoušete, dostanete x procent velmi kvalitních nápadů.

Dejte si práci s tím skutečně poznat, jaký klient je a o co mu jde

Protože pak máte klidně půl práce hotovo. Mluvila o tom Maru z Pábení. Příběh značky naposlouchá a pak už jenom umně poskládá do slov. Petr Rubáček zase zmínil, že jim vůbec nevadí, když si v kreativním procesu vymyslí nápad sám klient – alespoň si za ním pak víc stojí.

Maru při své přednášce.

Nápady na nový název budou zpočátku znít vždycky divně

Když přejmenováváte firmu, je to boj. Ukázalo se, že nikdy jen tak nevymyslíte takovou pecku, abyste se s ní hned sžili. Jakékoliv nové slovo se podvědomě snažíte naplnit nějakým významem (takže se vám vybavují slova, která zní podobně jako daný novotvar). Sherpas mohou být jak zkušení průvodci, tak ušmudlaní nevzdělaní sluhové. Je tedy na vás, abyste nový název naplnili obsahem. Rozhodování, jestli si nový název vezmete, zabere dost času. Zkuste se s ním nějaký čas interně sžívat, ale zase to nepřehánějte – stanovte si termín, do kdy se musíte rozhodnout.

To jsou naše postřehy z letošního BRANDstormingu. Těšíme se na další ročník!

The post 6 myšlenek z letošní BRANDstorming konference, která se věnovala změnám značek appeared first on Lovebrand.

Aby bylo jasné, o co nám šlo, vypůjčím se kus úvodního článku:

Na měření efektu značky se nelze vykašlat. Nejde se vymlouvat na příliš měkké metriky. Na druhou stranu je třeba smířit se s tím, že přesně tady nic stoprocentně nedoměříte. Právě proto jsme se rozhodli sepsat tento seriál tří článků, který se bude postupně věnovat různým způsobům, jak mohou malé a střední firmy měřit značku: datům z vyhledávání a měření návštěvnosti, analýze internetových diskuzí a kvantitativním výzkumům značky. Tento seriál je psaný tak, aby byl srozumitelný pro neanalytiky.

Pojďme tedy na to.

1: Měření značky s využitím Google nástrojů

Nejprve jsme řešili, co vám mohou dát data z vyhledávání na Googlu a Google Analytics. K těm má totiž přístup každý a tak se nemůžete vymlouvat, že nemůžete měřit svou značku. Bohužel to není tak jednoduché a tak upozorňujeme i na nedostatky těchto dat.

2: Měření značky s využitím monitoringu sociálních médií

Monitoring obsahu na internetu je asi nejméně používaná metoda měření značky. Taky není úplně nejlehčí, pokud chcete jít víc do hloubky. V článku jsme se zaměřili na nástroje, nastavení a výsledky, kterých můžete díky buzz monitoringu dosáhnout. Asi už můžu prozradit, že letos přibude do nabídky nástrojů ještě nový SocialWatch od Dataweps.

3: Měření značky s využitím dotazníkových výzkumů

Ve třetím díle jsme šli po tradičním přístupu k měření značek – k dotazníkovým kvantitativním výzkumům. Zůstal nám ale náš úhel pohledu – jako vždy téma podáváme tak, aby bylo přínosné pro malé a střední firmy, které si nemohou dovolit utratit sto tisíc za výzkum. A k tomu ukázkové otázky, které stačí jen zkopírovat.

—

Celý seriál jsme se tradičně snažili pojmout velmi prakticky. Najdete v něm tedy konkrétní doporučení, ukázky z praxe a podklady, které budete moct sami rovnou využít. Pokud vám to přijde přínosné, zkuste to poslat i dalším lidem, kterým by se to mohlo hodit. Anebo nám alespoň dejte vědět, uděláte nám radost!

Nakonec ještě díky všem, kteří nám dávali zpětnou vazbu – Pavel Ungr, Adam Jurák, Renata Rosendorfská a Tom Pflanzer.

The post Seriál o měření značky: Sepsali jsme všechno, co byste měli vědět appeared first on Lovebrand.

O tom, jak vybrat název pro firmu, už jsme psali dvakrát – tady na blogu a pak na Podnikatel.cz – a v principu se na tomto postupu nic moc nemění. Pořád je třeba to vysedět. A i když jsme nějaké nástroje zmiňovali, ten seznam si zaslouží aktualizaci. Tady je.

Nástroje pro hru se slovy

Naminum

Zadejte slovo (v podstatě je to kořen budoucího nového názvu) a Naminum vám vygeneruje spoustu různých slov, které z něj vychází. Při kliknutí na tlačítko ukazuje volné .com domény.

www.naminum.com

Wordoid

Wordoid funguje velmi podobně, máte ale více možností, jak vygenerované návrhy omezit. Můžete si vybrat, zda bude nové slovo kořenem končit, začínat, nebo bude někde uprostřed. Můžete si také vybrat koncovky podle různých jazyků. To je skvělé, když potřebujete třeba italsky znějící název. Wordoid také kontroluje dostupnost .com a .net domén.

www.wordoid.com

Word By Letter

Tento nástroj vám přijde vhod, když budete chtít kombinovat anglická slova. Stává se nám, že máme vhodné slovo, které bychom chtěli do názvu promítnout, ale potřebujeme ho něčím ozvláštnit. Pak hledáme další slova, která začínají stejnými písmeny jako to naše původní končí.

www.wordbyletter.com

Slovníky

Google Translate

Slovníky se obecně hodí na hledání fantazijních názvů. My sami rádi vycházíme z překladů z jazyků, které nejsou úplně běžné, ale nesou si jednu skrytou výhodu – čtou se i vyslovují stejně. Sami si rádi usnadňujeme práci, a proto využíváme kombinaci nástrojů Google Tabulky a Google Translate. Stačí jeden jednoduchý vzorec a máte hotovo.

=GOOGLETRANSLATE(text, [zdrojový_jazyk], [cílový_jazyk])

Pokud vás tento nástroj zaujal, můžete si udělat kopii naší tabulky Tvorba názvu – Dávkový překlad (a odměnit nás sdílením tohoto článku ;).

A Google Translate se hodí ještě pro jednu věc – rychlé otestování výslovnosti vašeho názvu v různých jazycích. Stačí vybrat výchozí jazyk, napsat název a v levém rohu kliknout na ikonku “Poslech výslovnosti”. Pokud váš název tímhle testem projde, určitě jej otestuje také na rodilých mluvčích.

www.transate.google.com

Dictionary.com

Pro nás je tohle základ. A i když si s angličtinou tykáme, jistota je kulomet. Navíc se dopracujete i k významům, které mají pouze regionální charakter. A hodí se znát také původ slov – minimálně vás může inspirovat.

www.dictionary.com

Thesaurus.com

Brácha Dictionary.com je možná ještě užitečnější. Najdete skvělé slovo, vymyslíte několik schůdných variant názvů a všechny mají zabrané domény. Pak vám pomůžou synonyma nebo slova s trochu delší “vzdáleností” od toho, které hledáte.

www.thesaurus.com

Urban Dictionary

Kdo hledá název a neotestuje ho na Urban Dictionary, je odvážný, ale ne hrdina. Slovník slangových výrazů se vždy hodí projet, sami už jsme se párkrát napálili a opravdu není hezké, pokud název vaší globální značky znamená v USA třeba “chamtivec”.

www.urbandictionary.com

Nástroje pro práci výhradně s češtinou

V této části bychom vás chtěli upozornit, že všechny výše zmíněné nástroje velmi často používáme i pro hledání českých názvů. Většinou z nich ale dostaneme spíš inspiraci. Existuje ale pár nástrojů, které se pro tvorbu ryze českého názvu hodí a moc se o nich neví.

Česká slova

Tohle je seznam českých slov. Můžete si je seřadit podle délky a filtrovat podle začátečních písmen – jde o dvě písmena, což opět zrychluje práci.

http://oficialni.cz/slova/

Slovník spisovného jazyka českého (Ústav pro jazyk český ČSAV)

I tohle je seznam českých slov, jen se v něm trochu jinak vyhledává. Stačí zadat hledaný výraz a nástroj vám zobrazí slova, ve kterých se váš výraz objevuje. Pro hledání kombinací slov naprosto ideální.

http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php

Databáze ochranných známek

Už v situaci, kdy vymýšlíte vhodné adepty na název, je dobré kontrolovat, zda si někdo stejný nebo podobný název neochránil. My v této fázi využíváme hlavně databázi ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví a aplikaci TM View. Obě zobrazují v trochu odlišné formě záznamy z českého i evropského registru. Národní ochranné známky dalších států tam ale často nenajdete. I proto my sami řešíme finální rešerši se specialisty na ochranu značek.

Viable

Nedávno jsme objevili iOS aplikaci Viable, který také slouží spíš pro kontrolu názvů, které by měly fungovat globálně. Kromě rychlého náhledu do různých databází (třeba domén, produktů na Product Hunt, ochranných známek) vypadne z jednoho příjemného uživatelského rozhraní také skóre.

I když není metodologie tohoto jednoho číselného skóre příliš průhledná, můžete mezi sebou srovnávat různé názvy. A protože je aplikace vhodná pouze pro zahraniční názvy, vnímáme ji spíše jako orientační. Zároveň ji chybí české domény, nemůžete otestovat vyslovitelnost nebo zkontrolovat českou konkurenci.

www.viable.af

Sebelepší nástroj vám nevymyslí skvělý název

Nakonec je třeba poznamenat, že dobrý název není ten, který se líbí vám. Dobrý název za prvé splňuje předem stanovená kritéria (volné domény, zapamatovatelnost, nebude vás omezovat, lidé ho dokáží vyslovit, …). Za druhé projde testem, ve kterém vám lidé v ideálním případě potvrdí, že vyvolává vhodné asociace a dokáží si ho i po čase vybavit.

Když pak projde kontrolou právníka, který se na ochranu značek specializuje, můžete si požádat o ochranou známku a začít se změnami.

Nám v Lovebrandu nástroje neskutečně usnadňují práci – je to přesně ten typ práce, na kterou jsou lepší stroje. Myslete ale na to, že ani sebelepší nástroj vám sám skvělý název nevymyslí.

The post Zjednodušte si vymýšlení názvu pro firmu: Využijte nástroje, které běžně sami používáme appeared first on Lovebrand.

Základní věc, kterou jsme po podnikatelích v soutěži T-mobile Rozjezdy chtěli, bylo srovnat si, proč to vlastně dělají. Jaké je poslání jejich firmy. Kam to chtějí dotáhnout. V čem chtějí být svým zákazníkům přínosní. A to, že chtějí vydělat peníze, je pro nás samozřejmé, jakože každý ráno vyjde slunce. Na první pohled si řeknete, že je to hrozná banalita a že na nějaké filozofování teď rozhodně nemůžou mít čas. Jenže jakmile jasně víte, proč podnikáte, získáte směr, budete vědět, na čem postavit svou značku a marketing kolem ní a namotivujete své zaměstnance i budoucí zákazníky.

Všech devět našich selfies z regionálních kol.

Proto jsme po účastnících seminářů chtěli, aby plnili domácí úkoly jak na základní škole a sepsali si několik základních věcí. Jaké je poslání značky (tedy vize, mise, řešení), jak vypadá jejich konkurence a případně sepsali zadání pro vytvoření loga. Na úkoly se můžete podívat v naší prezentaci z akce.

Nemusíte mít geniální myšlenku, rozhodující je odhodlání a vytrvalost

Rozjezdy ukázaly, co lidem chybí. Velká část nápadů vycházela z toho, co lidé na běžném trhu nedostali nebo z toho, co dělali ve volném čase jako koníček a jaksi se jim to trochu nafouklo. Trendem je zdravý životní styl – a to jak v jídle, tak v pohybu. Přihlásilo se hodně kaváren, raw „pekařů“, ale i těch, kteří chtějí lidi motivovat k pohybu anebo třeba nabídnout fitness oblečení dámám, které ještě kvůli svým kilům navíc, nedostanou stovky lajků za svá #fitnessselfie.

Které projekty zůstaly v naší paměti?

• Mulier – ruční výroba stylových vypínačů a zásuvek z keramiky
• Mobilní zahádky pro seniory – zahradnické stoly, ke kterým se dostanou třeba lidé z domovů důchodců a můžou u nich zahradničit jako zamlada
• Sladká pijavice – první farma lékařských pijavic v ČR
• KOLEM – kurýrní přeprava velkoobjemovým kolem do center měst
• Papele – kabelky z papíru, který ale vypadá jako kůže
• Sun-ball – rehabilitační pomůcka s prvky gamifikace

Pro vítěze soutěže Vasky bude hrát značka klíčovou roli

V celostátním finále zaslouženě uspěl teprve osmnáctiletý Václav Staněk ze Zlína se svou výrobou obuvi pod názvem Vasky. Výrobu má podle všeho skvěle podchycenou rodinnou firmou, o to víc se ale bude muset zaměřit na marketing. Pokud by měli Vasky nosit především mladí lidé do 30 let, nenaláká je na „návrat tradiční a poctivé výroby na Zlínsko“; klíčová bude značka a design bot.

Fotka zveřejněná uživatelem Vasky (@vaskyboots), Dub 5, 2016 v 11:25 PDT

Bavilo nás to. A víme, že i naše přednášky posluchače bavily. Dostali jsme totiž skvělou zpětnou vazbu a z dotazníků jsme vyšli jako nejlepší speakeři. Díky!

“Děkuji vám za zajímavou a hlavně užitečnou přednášku na semináři Rozjezdů v Brně. V příloze vám posílám svůj úkol a musím přiznat, že “hodit” si takto přehledně své podnikání na papír, je opravdu dobré. Člověk si to pěkně srovná a napadnou ho i nové věci.” 

Linda Navrátilová, Czech Jewish Experience

“Ani nevíte jak jsem rád, že jsem ty věci musel vyplnit. Umožnilo mi to si po 2 měsících v sobě obhájit, že si na to můžu udělat čas. Pěkně jsem se zamyslel . Bylo to super.”

David Richtr, Mulier

The post Přednášeli jsme začínajícím podnikatelům. Které nápady nás zaujaly? appeared first on Lovebrand.

Článek o trendech vzniká tak trochu jako pokračování reakce na přednášku Marty Neumaiera na Marketing Festivalu. V prvním článku jsme popsali, co se nám nelíbilo. V principu to byly dvě věci – (1) Marty předkládal některé dlouhodobé trendy jako absolutní novinky a (2) moc neporadil, jak představené trendy využít.

My tedy popisujeme trendy, které už nějakou dobu sledujeme a třeba díky Marketing Festivalu máme možnost si jejich relevanci ověřit. Věříme, že trend se musí nějakou dobu projevovat, aby byl nazvaný trendem. A většinou ho nevyvolá článek na Mashable. Nejsou to tedy žádné rychlokvašky.

Naše trendy se vztahují k tomu, co už teď ovlivňuje naši práci na českých značkách a mělo by ovlivnit i tu vaši. To ale neznamená, že je nebudete znát. U nás mají trendy několik let zpoždění, a možná tak nebudete na Social Media konferenci za hvězdu. Pokud ale potřebujete rozvíjet firmu, budovat silnou značku a vydělávat, nepřijdete zkrátka.

Protože nemáme rádi pohodlné teoretizování a popisování trendů, ukážeme vám příklady a navedeme vás, jak je využít při práci s vaší značkou.

1. Schopnost odlišit svoji firmu je klíčová

Když všichni dělají cik, dělejte cak. Takhle by se dala popsat klíčová myšlenka Martyho knihy Zag. Odlišit firmu od ostatních je hodně těžké, ale právě proto se bavíme o značkách. Složité ale není to pochopit, ale realizovat. I proto se mnoho firem snaží odlišit tím, že mluví o něčem jiném. Jenže to nestačí. Marty Neumeier sám zmiňuje, že by k odlišení mělo dojít už na straně byznys modelu – tedy toho, jak vaše firma funguje. My dodáváme, že také na úrovni poslání – protože i to ovlivňuje každé rozhodnutí, které ve firmě padne.

Poslání se v našem pojetí skládá z vize, která popisuje nějaký ideální stav ve společnosti, kvůli kterému firma vznikla. Druhou částí je mise – tedy způsob, jakým lze vizi naplnit. Třetí součástí je pak řešení – tedy samotná nabídka firmy.

Už jsme se několikrát setkali s tím, že měly dvě firmy stejnou vizi. Odlišoval je ale způsob, jak ji naplňují (mise). Nebo naopak firmy, které pracují naprosto stejným způsobem (mají stejnou misi), ale snaží se docílit něčeho jiného. A to je v pořádku. Aby se firma vůbec mohla odlišit, měla by mít vždy alespoň jednu ze tří složek odlišnou od konkurence.

Zkontrolujte si, jak jste na tom vy

Předpokládáme, že víte, v čem se vaše firma liší. A pokud ne, začněte analýzou konkurence. Projděte si, co dělají ostatní firmy v oboru, a zkuste pochopit, jak (a zda vůbec) řeší svoje poslání. Přístup i detailní návod najdete v článku na Podnikatel.cz. Můžete jít i dále.

Zkuste si vymyslet dva nebo tři důležité parametry, které by vás mohly odlišit. Připravovali jsme takový přehled pro webovou platformu, která umožňuje snadnou tvorbu webů. Konkurenci jsme posuzovali na základě ceny, toho, zda komunikují přínosy (prostě to, co s webem budete dělat), nebo technologickou podstatu a jak detailně popisují vlastnosti svého řešení. Vy si můžete vymyslet parametry vlastní.

Vytvořili jsme tabulku, ve které jsme kvalitativně ohodnotili tyto tři parametry a udělali z nich graf. Možná namítnete, že je to postavené na vodě. Nicméně cílem je srovnat si situaci vizuálním způsobem a pro tyhle účely to stačí. A funguje.

Chcete větší obrázek? Stačí kliknout.

Měníte byznys model? Nezapomeňte na revizi poslání i značky

Pokud se rozhodnete změnit byznys model, máte k dispozici několik nástrojů. Spousta začínajících podnikatelů stále nezná základní nástroje jako Business Model Canvas nebo Lean Canvas. Ten druhý je při změně byznys modelu možná lepší – nedoporučili bychom vám totiž rovnou otočit svoji firmu novým směrem, ale spíše bychom vám pomohli vymyslet, jak si vůbec otestovat, že může model fungovat.

Když se pak rozhodnete změnit způsob, jakým vaše firma vytváří hodnotu a vydělává, je čas zrevidovat, zda je vaše poslání a značka stále relevantní. Poslání i značka se totiž zas tak často nemění (a poslání téměř vůbec). To proč děláte, co děláte – vize, se pravděpodobně nezmění. Ale je velmi pravděpodobné, že se při změně byznys modelu změní mise a řešení.

—

Až budete hledat, jak se odlišit, nezapomeňte na to, že odlišit se musíte pořádně. Pokud je celý obor červený, nestačí být světle červený, ale třeba zelený. Není to pro každého, ale pokud máte tendence nabourávat zaběhnuté postupy ve vašem oboru, odlišíte se snadněji.

2. Marketing směřovaný na konkrétní komunity nebo skupiny lidí

Marty Neumeier řekl „nebudujte positioning vašich značek, ale positioning vašich zákazníků“. Pracujte s tím, jak se lidé chtějí cítit, a použijte značku jako prostředek, jak je tam dostat. Kupuje váš produkt nějaká existující skupinu lidí? Zkuste ji poznat a pochopit její aspirace. Kým chtějí být? Jak se chtějí cítit? A svou značku nahněte tím směrem. Ale rozhodujte dobře, ten směr už by vám měl zůstat.

Možná si říkáte, že cílit na skupinu lidí není zas až taková novinka. Jenže ať už do teď cílíte na skupiny, které jsou vymezeny sociodemografickými vlastnostmi (pohlaví, věk, příjem, …), chováním nebo vztahem k vašemu produktu. Možná zapomínáte na podstatnou vlastnost těchto skupin. Na to, zda jsou lidi uvnitř té skupiny provázáni. Všechny ty cílovky jsou totiž definovány a vytvářeny tak trochu uměle, zatímco v komunitách nebo existujících skupinách lidí už uvnitř existují vazby.

Značky Rémy Cointreau pronikají do subkultur

Jako příklad si vezměme třeba Jägermeister nebo další značky spadající pod Rémy Cointreau (konkrétně Metaxa, Sailor Jerry nebo Aperol Spritz). Jägermeister si vybral skupinu městských „party animals“ a dokázal jim nabídnout autenticitu. Pokud chcete, aby vás skupina přijala za své, musíte je ke zmiňovaným aspiracím přiblížit víc, než by sami dokázali. Mnohem víc. Příkladem takové události, která pomáhá utvářet jádro silné značky, je koncept akcí Undercover Games. Že to neznáte?

Video si můžete prohlídnout na profilu TL5 na Vimeu.

Pamatujeme taky nedávné doby, kdy se na různých menších i větších párty různých subkultur začal nalévat rum Sailor Jerry. A tam pravděpodobně také značka získala svůj alternativní nádech – je alternativou ke všem těm mainstreamovým rumům jako Diplomatico nebo Malteco (o kapitánovi Morganovi nemluvě).

Dalším příkladem, který možná cílí na podobnou skupinu jako Jägermeister, ale s trochu jiným produktem, je pivo eXcelent (tedy pardon, Gambrinus Excelent). Pokud se kdekoliv v Praze děla nějaká zajímavá akce nebo koncert (třeba v SaSaZu) pro lidi ve věku 18 až 30 let, byla tam i eXcelent. Z eXcelentu se tak stává značka, která jim pomáhá zažít ve městě (možná i v noci) něco, co si budou pamatovat.

WeActivists jako způsob, jak provazovat komunity

Posledním příkladem jsou program WeActivists streetové značky WESC. Tato aktivita už dneska z nějakého důvodu neexistuje (možná nefungovala, možná nesplnila svůj účel). O co šlo? Je docela běžné, že mají např. skateboardingové značky svůj tým jezdců. WESC to měla podobně, jen tento seznam lidí rozšířili o další zajímavé lidi – umělce, hudebníky, novináře, basketbalisty a dokonce měli i jednoho vinaře (ten co dělá víno, ne Vine). Dokonce i v ČR nějací byli – např. Kay Buriánek nebo designer Maxim Velčovský.

A WeActivist is someone that is extremely good at what they do, world famous or totally unknown. Someone that has a streetwise mentality, that chooses his or her own path with a humble persona. A WeActivist is an informal ambassador that flies the flag of the Superlative Conspiracy!

Tito lidé se účastnili akcí WESC, vytvářeli vlastní obsah ze svých každodenních životů a značka samotná byla tím, kdo dává veškerý obsah dohromady na jedno místo. Díky tomu zasahovala do různých již vytvořených komunit a pomáhala jim rozšířit si obzory a také si z nich něco brala. Dnes už to nevnímáme jako něco děsně inovativního, ale okolo roku 2013 to tak bylo. U nás se pořád máme co učit.

Mimochodem, myslíme, že to bylo koncem roku, kdy představil eXcelent svoji kampaň Po své ose, která zahrnuje pět trendsetterů, kteří se rozhodli jít vlastní cestou. Ten princip je velmi podobný.

Video se můžete prohlédnout na kanálu eXcelentu na YouTube.

Ale zpátky k WESC. To propojování nebylo jediné, co na WeActivists bylo zajímavé. Takovýto program může být k ničemu, pokud nesplníte ty zmiňované aspirace. Možná to bude znít jako banalita, ale stačí se podívat na kapsu kabátu od WESC, který si jako fanoušek WESC můžete koupit. Najednou jste jedním z WeActivists.

Jak začít se zapojením komunit do marketingu?

Těžko říct, jestli se tohle všechno děje záměrně, nebo spíš přirozeně jako reakce na to, že klasické přístupy k marketingu na mnoha cílových skupinách už nefungují. Protože jde o vytvoření opravdového vztahu, televize v téhle fázi fakt nepomůže. Co s tím tedy můžete udělat?

Je jedno, jestli jsou vaši cílovkou městské subkultury, majitelé psů, nebo matky na mateřské. Důležité je, jak existující skupiny hledat. My používáme dva způsoby:

1. Hledání internetových komunit na Googlu (banální, ale funkční): mohli bychom to nazvat „desk research“, aby to znělo dobře. Ale vlastně nejde o nic jiného než hledání na internetu. Hledejte diskuzní fóra, zájmové skupiny, jejich akce (abyste se dostali také mimo prostředí internetu). Z internetu se dá vyčíst mnohé, ale počítejte s tím, že autentický vztah a zážitky se budují spíše v tom světě fyzickém.
2. Analýza sociálních sítí: pokud máte šikovného programátora nebo někoho, kdo zvládá tzv. Social Network Analysis (SNA), můžete strojově vyhledat a získat vazby mezi uživateli, kteří sledují autority v daném tématu nebo často zmiňují související klíčová slova (nebo hastagy). Pokud objevíte nějakou užší skupinu lidí, musíte zjistit, co je spojuje. Takhle jsme analyzovali třeba komunity pro Freshlabels, naše konkurenty na Twitteru nebo fashion sféru na Instagramu.

Hledání a zapojení komunit do marketingových aktivit není nic jiného než těžká práce, která trvá. Výhodu budete mít, pokud už k nějaké z komunit máte otevřené dveře (nebo vaše agentura, pokud ji máte). I tak budete muset prokázat, že kopete za jejich tým.

—

Ať už objevíte komunity, nebo jejich nejhlubší aspirace, tohle není jen krátkodobá marketingová kampaň. Aby vám uvěřili, musí tak být nastavena celá značka od začátku (už od poslání). Musíte totiž obhájit proč, jak a co děláte a dobře to komunikovat. Jinak budete jen značka, co se snaží přiživit.

3. Hodně možností, jak poznat zákazníka

U předchozího trendu jsme zmiňovali nutnost poznat, jaké aspirace vaši zákazníci mají. Pokud chcete být úspěšní v marketingu, potřebujete umět chápat, proč se lidi chovají (a rozhodují) tak, jak se chovají. Dobrá zpráva je, že těch možností je o něco víc než dřív. Důvody jsou dva – prvním je internet a tím druhým je fakt, že je snadnější dostat se ke kvalitnímu know-how.

Pokud se budeme bavit o zkoumání spotřebitelského chování, asi vás jako první napadne běžný spotřebitelský výzkum. I ty jsou díky internetu dostupnější, ale pořád si je pořídí spíš větší firmy. Nejdražší na celém výzkumu bývá rekrutace respondentů. A ti jsou na internetu levnější (i když to má spoustu metodologický důsledků).

Takový kvantitativní spotřebitelský výzkum se snaží ověřit, jak moc se ve společnosti vyskytuje nějaký jev. A protože si je většina malých firem nemůže dovolit, je třeba použít to, co je k dispozici:

• Obecné sociodemografické statistiky: Český statistický úřad (včetně dat z Eurostatu)
• Výzkum Marketing Media Lifestyle (MML): jde o výzkum, který realizuje výzkumná agentura Median. K ověření spotřebitelského chování nebo toho, jaká média (a jak moc) lidé sledují, ve většině případů postačí. Nejsou ale volně dostupná, a tak je třeba využít služeb některé z mediálních nebo výzkumných agentur, která tento výzkum kupují a mohou vám za pár tisíc zanalyzovat, co budete chtít.
• Jak lidé používají internet, mobily a jak třeba nakupují: Consumer Barometer od Googlu (obsahuje data i o ROPO efektu), NetMonitor (kromě on-line aplikace s návštěvností českých webů mají i ročenky nebo jednorázové studie)
• Jak jsou různá témata populární: Google Trends

Tyto zdroje samozřejmě spotřebitelský výzkum nenahrazují. Pokud potřebujete udělat dotazníkový výzkum, existuje mnoho nástrojů, které vám to usnadní: nové Google Forms, Survio, Vyplnto.cz, SurveyMonkey.com a spousta dalších. Některé z nich vám získají i respondenty. Jen upozorníme, že váš dotazník pravděpodobně nebude přesně reprezentovat celou společnost, i když budete mít dostatek respondentů (pokud to statisticky neověříte).

Pro tvorbu značek nebo získávání nápadů potřebujete jiný typ výzkumu – kvalitativní (rozdíly mezi různými výzkumy jsme popisovali na blogu). Kvalitativní výzkumy se většinou snaží zjistit a „doptávat“ na to, proč se něco děje, jsou zdrojem inspirace nebo pochopení motivací a bariér. A právě tady se možnosti rozšířily ještě víc. Podíváme se na ty, které si můžete udělat sami.

Hloubkové rozhovory tu jsou pořád

Ještě než se pustíme do složitějších způsobů zkoumání, je dobré si připomenout, že možnost bavit se s lidmi tu je pořád. Hloubkový rozhovor ale není běžné podívání. Máte jasný cíl výzkumu, hledáte správný typ respondenta, jdete podle předem připravené struktury, která ale není striktní (na rozdíl od dotazníků – a popravdě někdy ani ta struktura není podmínkou).

Pokud chcete začít, je dobré si o metodologii takového rozhovoru něco přečíst. Nám se osvědčila kniha od Miroslava Dismana Jak se vyrábí sociologická znalost. I když popisuje základy, pomůže vám uspořádat si své sociologické znalosti. Další informace můžete najít třeba na Wikipedii.

Uspořádejte si on-line diskuzi

Znáte Focus Groups? Asi jste o nich už slyšeli, ale většinou ne nic pěkného. Jsou totiž nákladné, pro moderátora složité a např. pro introvertní respondenty i nepříjemné. Takovéto skupinové rozhovory se poslední dobou přesouvají na internet. Místo toto, aby zabraly dvě hodiny, trvají třeba 2 týdny. Lidi mají možnost si odpovědi rozmyslet a zároveň nemusí chodit na jedno konkrétní místo v konkrétní čas.

Fakt, že jsou lidé ve skupině – že na sebe mohou reagovat a společně diskutovat, dobře funguje i na internetu. Možná i lépe. Protože je výzkum anonymní a účastníci se nemusí ani vidět, jsou možná otevřenější a výzkumník tak získává širší spektrum názorů. A protože se bavíme o diskuzi na internetu, mohou také nahrávat fotky, vkládat videa z YouTube nebo vyplňovat ankety.

Takový výzkum se odehrává v uzavřeném diskuzním fóru, ale lze ho postavit i na redakčním systému pro blog. Náš Loveboard je už trochu vychytanější, ale pořád ho pohání WordPress spolu s bbPressem (redakční systém pro diskuzní fóra běžící na WordPressu). Abyste zprovoznili oba tyto systémy v základním nastavení, nemusíte umět programovat.

Pak už stačí jen vědět, jak výzkum správně nastavit. To je téma na celý článek, takže přidáme jen přehled klíčových bodů:

1. Dobře si promyslete hlavní téma – co chcete zjistit a co s tím uděláte.
2. Vytvořte si okruhy otázek – ideálně tak 10, pokud počítáte s délkou výzkumu 14 dní.
3. Vytvořte dotazník pro získání vhodných respondentů. Promyslete místa, kde budete respondenty získávat, čím je budete motivovat a jak zajistíte, aby byl vzorek respondentů dostatečně pestrý. Budete potřebovat tak 100 odpovědí v dotazníku, abyste získali tak 25 vhodných respondentů. Počítejte s tím, že si účast někteří rozmyslí anebo se přihlásí, ale výzkum nedokončí. Z naší zkušenosti vždy tak čtvrtina z vybraných respondentů odpadne.
4. Pozvěte lidi do diskuzního fóra.
5. Postupně pokládejte otázky, doptávejte se – moderátor je v podstatě součástí této skupiny.
6. Před koncem výzkumu upozorněte na to, že každý musí odpovědět na všechny otázky (někdy to budete muset řešit individuálně). A taky na to, že se blíží konec výzkumu.
7. Poděkujte, vyhodnoťte účast a rozdejte odměny.
8. Můžete začít vyhodnocovat odpovědi.
9. Jako jeden z výstupů z výzkumu sepiště tzv. insight cards – tedy konkrétní postřehy, které doplníte o zajímavé citace respondentů.

Monitoring obsahu na internetu (Buzz Monitoring)

Nástroje, které vám dávají přehled o tom, kde se mluví o různých tématech nebo vaší značce, jsou dnes výrazně dostupnější. Základní analýza se dá získat do 1 000 Kč. Existují tři nástroje, které je možné pohodlně použít i v češtině – Yeseter, SentiOne a Social Insider. Existují i řešení, která jsou zdarma, ale spíš s nimi ztratíte čas, než že by vám nějak pomohla.

Ideální způsob, jak začít, je jít na Google a hledat klíčová slova, která souvisí s tématem, které vás zajímá nebo s vaší značkou. Zjistíte tak, jestli se někdo vůbec o těchto klíčových slovech baví, a pokud ano, tak si třeba rozšíříte seznam slov, která používají. Tento pilotní test je vhodný, pokud chcete mít jistotu, že se vám investice do nástroje vrátí. Může se vám totiž stát, že zaplatíte pár tisíc a získáte pouze několik zbytečných komentářů.

Pak stačí dát dohromady váš záměr. Musíte alespoň předpokládat, co od monitoringu očekáváte. A pak už můžete vyrazit směrem registrace k jednomu ze tří nástrojů.

Analyzujte klíčová slova ze Search Console

Search Console (dříve Webmaster Tools) je užitečný nástroj od Googlu, který vám ukazuje, jestli je váš web dobře nastavený pro indexování (velmi zjednodušeně pročítání vaší stránky pro zobrazení ve výsledcích vyhledávání na Googlu), jak indexování probíhá a také statistiky klíčových slov, na které se váš web zobrazuje ve vyhledávání.

Pokud si data správným způsobem zanalyzujete (třeba klasifikační analýzou klíčových slov), můžete mít docela dobré podklady pro nastavení obsahové strategie. O tom, jak to funguje, jsme psali v článku o souvislosti klíčových slov a obsahové strategie.

—

Na konec této části se hodí upozornění. Fakt, že jsou informace nebo metody k dispozici, neznamená, že je můžete používat bez rozmyslu. Vždy uvažujte jako sociolog (další kniha, která vám pomůže je  Just Enough Research od Eriky Hall) a přemýšlejte nad tím, jak výzkum děláte. Pokud pak výsledky někde publikujete, nebo jen představujete dalším lidem ve firmě, popište jim, jak jste se ptali a kde jste data získali (metodologii). Je to podstatné pro správné pochopení výzkumu.

Další znalosti můžete získat zdarma v rámci on-line kurzů, například na Coursera.org (kurz o tom, jak dělat dotazníky). Ukazuje se, že každý marketér musí být tak trochu výzkumník. A tím to nekončí.

4. Marketing klade čím dál vyšší nároky na odbornost

Marketér by měl být specialista na výzkum, na pépécéčka, reklamy na Facebooku, e-mail marketing, webovou analytiku (včetně A/B testování), měl by umět trochu kódovat (nebo lépe programovat) a zvládat základní úpravy ve Photoshopu. Alespoň takový máme pocit. To je i na tým lidí víc dovedností, než je zdravé. Bohužel je to zároveň potřebné, pokud chcete vidět lepší než standardní výsledky.

Možná si říkáte, že řešení existuje – najmout si agenturu. Jenže ruku na srdce, běžný podnikatel nebo marketéři z malých a středních firem moc neví, jak si vybrat agenturu dobrou. Neví, podle čeho se to pozná a špatných agentur je hrozně moc.

My sami s tím bojujeme. Jsme konzultanti a exekutiva tak padá na někoho dalšího. Původně jsme chtěli, aby se klient tyto disciplíny naučil sám, ale úplně jsme to neodhadli. Jasné řešení ještě nemáme, ale ukazuje se nám, že je třeba kolem sebe stavět síť jednotlivců i agentur a jediné, podle čeho se rozhodujeme, je přístup k práci a snaha přispět ke společnému výsledku. Rozhodující taky je, zda budou všichni schopni spolupracovat a společně navazovat na procesy ostatních – tak, aby to příliš nezvedlo koncovou cenu.

Máme totiž zkušenosti s tím, že si každý potřebuje udělat svojí strategii. Přitom potřebujete pro svůj web získat několik zpětných odkazů, ale agentura vám nejdřív nabídne strategii. Potřebujete nastavit a už konečně spustit kampaň a ne zase dělat strategii pro PPC. A přitom takhle se to přece dělat má, nebo ne?

Budujte mikrotýmy

Mikrotýmy jsme poprvé zaznamenali na začátku ekonomické krize, kdy chtěly firmy ušetřit na odměnách pro agentury. A fakt, že si drahé agentury může dovolit jen pár největších firem, se stal v podstatě standardem.

Pokud se rozhodnete tímto směrem jít, nezapomeňte, že bude třeba někoho, kdo bude všechny zúčastněné řídit. Že bude třeba používat moderní nástroje pro spolupráci (cloudové úložiště jako Google Drive, jednotnou komunikační platformu – Slack, nástroj na správu projektů – Asana). Bude třeba dohlížet na to, aby byli všichni na jedné lodi už od začátku. Počítejte s tím, že nějaký čas zabere i příprava projektů.

Že to celé nezní levněji? Souhlasíme, nejde totiž o cenu. Jde o to zrealizovat projekt bez zádrhelů, konfliktů, bez zpoždění a v co nejvyšší kvalitě. Je pak otázkou, jestli navýšení ceny za projekťáka, nějaké drobné za nástroje a precizní přípravu nebude lepší, než dodatečné náklady na řešení průšvihů a zpožděná dodání.

S tím vším souvisí i poslední neméně důležitá poznámka – klíčová je také role leadera, ať už je to projekťák nebo klient. Pokud v týmu nemáte někoho, kdo umí zavelet a pohnout zeměkoulí směrem k hotovému řešení, budete se posouvat pomalu. Jestli vůbec.

5. Byznys se odehrává v reálném čase

Všechno je dneska rychlé a občas to svádí k dělání zbrklých rozhodnutí. O tom ale pojmenování „real-time“ není. Téměř ve všech firmách, kde jsme konzultovali, byly zavedeny nějaké procesy. Ve většině případů to byly systémy, které, i když fungovaly, měly problém rychle reagovat na změnu nebo se vůbec vyvíjet. Doba si to ale žádá.

Značku už dnes neřídíte, ale spíše se ji snažíte usměrňovat podle toho, co se děje kolem vás. Musíte být připraveni reagovat. Pokud se proti vám zvedne vlna nevole, běžný proces krizové komunikace vám bude k ničemu. Abyste se vy i vaši zaměstnanci mohli rozhodovat, potřebujete mít volné ruce.

To ale neznamená, že si každý bude dělat, co chce. Zvláště v případě značek jsme narazili na to, že neexistují žádná pravidla nebo doporučené přístupy. Po zaměstnancích ani nemůžete chtít, aby zvládli rychle reagovat na to, co se děje kolem, když jim k tomu nedáte nástroje.

Pro nás je takovým nástrojem strategie značky (a další související nástroje jako manuály). Strategie drží směr v čase a pomáhá všem lidem, kteří za značku komunikují, aby byli jednotní, sledovali stejné cíle a nastavili podle strategie všechna důležitá místa, kde se se značkou setkávají zákazníci. Součástí takové strategie by měly být i procesy, které umožní firmě rychle a necentralizovaně reagovat.

Jak stavět procesy, které ustojí i velké výkyvy

Začněte tím, že budete mít přehled o tom, co se zrovna děje. Nastavte si monitoring internetu a klidně i tradičních médií na název vaší značky a jejích představitelů (pokud jsou známí). Pomalu ale jistě si vytvářejte přehled o tom, jak se vám vyvíjí prodeje, návštěvnost, komunity v sociálních médiích a jak třeba fungují vaše kampaně.

Ideálně byste měli mít všechny tyto informace na jednom místě. Možná už jste slyšeli o nástrojích jako Keboola (spojování dat z různorodých zdrojů) nebo GoodData, PowerBI nebo Klipfolio (mimo jiné i nástroje na přehledné zobrazení těchto informací na přehledné „nástěnce“).

Anonymizovaná ukázka toho, jak sledujeme náš zisk a klienty. K dokonalosti a lepší možnosti reagovat chybí ještě hodně (zmínky naší značky, brandová návštěvnost nebo poptávky z Google Analytics, sociální média, newsletter), ale i málo je lepší než o tom jen mluvit.

Díky dobrému přehledu budete mít možnost nastavit správné procesy. U jednoho z našich klientů se drobný procesní problém objevil u zákaznického servisu. I když jsme všichni věděli, že je třeba překonávat očekávání a že se to překonávání děje v reálném čase, rychle a bez možnosti ptát se šéfa, proces byl nastavený jinak. Je třeba, aby měl člověk pracující v zákaznickém servisu volné ruce, důvěru a jistotu, že nebude potrestán, pokud nespokojenému zákazníkovi dá poukaz na 500 Kč jako omluvu.

A stejné je to i s komunikací nebo s jakýmkoliv dalším procesem, který ovlivňuje vnímání vaší značky. Co když se naskytne skvělá příležitost reagovat na aktuální dění. Vzpomínáte na Letní sportovní bundu Sedláček? Co když budete jako šéf na dovolené a nikdo z vašich lidí nebude nijak reagovat?

Sedláčkova mikina od Atexu se stala hitem internetu, psali tenkrát Lidovky.cz.

Hledáte další inspiraci pro nastavení vašich procesů? Přečtěte si knížku Antifragile od Nassima Taleba a zkuste všechny vaše procesy už od začátku stavět tak, aby v pohodě ustály běžné změny nebo i otřesy. Klidně tyto malé otřesy i vyvolávejte, celý proces pak bude odolnější v situaci, kdy přijde větší problém.

6. Značka, to jsou taky zaměstnanci

Vaši firmu dělají zaměstnanci. Můžete nám stokrát tvrdit, že máte skvělé služby, know-how, bezkonkurenční technologie, ale v konečné fázi je to vždy o lidech. Pokud chcete být lovebrand, nemáte ani na výběr. Už jsou to skoro dva roky, co jsme psali článek o tzv. win-win-win situaci.

Firma by se měla snažit vyjít s kýmkoliv, kdo s ní přichází do styku. U zákazníků je to už pár let naprosto jasné (a dlouho firmy nějaký zákazník vůbec nezajímal). U zaměstnanců už nikoliv. Pokud zaměstnanci, a teď nemyslíme jen ty z marketingu, ale všechny, nemají ponětí o tom, proč firma existuje, co se snaží změnit a jaká je její značka, budou pravděpodobně motivovaní spíš nějakou vnější motivací (vysoký plat, zaměstnanecké benefity nebo vzdálenost od místa bydliště).

Zapomíná se, že se lidi baví o své práci. To, co řeknou o své firmě, ovlivňuje to, jak ji ti jejich známí vnímají. Jenže oni už jsou možná zákazníky. Když se pak rozhodují o tom, ve kterém e-shopu nakoupí, spíš si vyberou ten, o kterém slyšeli, že jsou tam zaměstnanci spokojení a že tam rádi pracují.

Trend zaměstnanecké značky se týká i získávání talentovaných lidí. Pokud vaše firma nebude z pohledu potenciálního zaměstnance vypadat trendy a chovat se lidsky, nebude u vás chtít pracovat. Líbí se nám nové projekty, které poukazují na to, jak je značka zaměstnavatele důležitá pro výběr zaměstnání. Jedním z nich je Cocuma (zkratky pro Company Culture Market), který umožňuje firmám prezentovat svoji firemní kulturu a představit se tak možným zaměstnancům. Podívejte se třeba na prezentaci českých mobilních vývojářů STRV.

Prostě běžným inzerátem ve stylu nabízíme / poptáváme už jen tak někoho nezaujmete.

Jak zařídit, aby zaměstnanci dýchali za vaši značku?

Osvědčilo se nám vtáhnout je do děje. Těch případů zatím nebylo tolik, ale zdá se, že pokud má člověk podíl na nějaké výsledné práci, bude za ni dýchat spíše, než když mu ji někdo předloží bez předchozí diskuze. Na druhou stranu musíme přiznat, že zrovna tvorba značky není proces, do kterého by měl „kecat“ kdekdo. Nám dávají smysl tyto situace:

1. Úplně na začátku je dobré oznámit a vysvětlit, že se na značce pracuje. V tom momentu můžete vyzpovídat (ať už hloubkovými rozhovory, nebo dotazníkem) také vaše zaměstnance. Právě jejich vnímání může mnohé o stávajícím stavu značky odhalit (nesmí to však být jediný zdroj). Ptejte se jich na vztah ke značce, jestli ji kupují, jaké s ní mají asociace, co to pro ně znamená dělat u vás ve firmě. V této fázi zapojte všechny.
2. U definování poslání a značky by měli být hlavně majitelé. Často se nám ale stávalo, že se přidali i další lidé, kteří měli plnou důvěru majitelů.
3. Při nastavování tonality komunikace a pravidel komunikace už je dobré mít širší tým lidí, kteří za značku komunikují – marketing (klidně i externí), zákaznický servis (ne vždy celý), zástupce reklamací, a pokud máte e-shop, tak třeba i lidi, kteří píší popisky produktů. Tým na tento krok by neměl přesáhnout 8 lidí, protože pak už se těžko na něčem shoduje.
4. Při představení nové značky a hlavně nástrojů (např. manuál značky nebo komunikace značky) už by měli být všichni, kdo za značku komunikují. Myslete na to, že značku nemůžete všem představit během standardní pracovní doby – zákaznický servis nebo reklamace se těžko zastaví. Zkuste to ale využít a udělejte z toho nějaký pěkný zážitek. Ta investice se vyplatí.
5. Značku byste měli ve firmě představit všem. Může to být spojené s nějakou konkrétní akcí (vánoční večírek nebo výročí firmy), ale je i možnost dělat více decentralizovaně. Zkuste ve firmě najít lidi z různých oddělení (ideálně ty, kteří mají přirozenou, ne formální aktivitu) a poproste je, ať se o značce baví s ostatními. Vaši nově nastavenou značku je vhodné promítnout do interiéru – ať už to budou plakáty s poslání a pilíři značky, nebo značku promítnete do celého interiéru.

Byli jsme příjemně překvapeni interiérem e-shopařů z VašeČočky.cz. Víc si můžete prohlédnout na CzechCrunch.cz.

Pokud je ve vaší firmě víc než 20 lidí, můžete si body 2 a 5 usnadnit analýzou – tzv. Organizational Network Analysis (ONA). Tato analýza stojí na několika jednoduchých otázkách a cílem je zjistit, jak jsou lidé ve firmě propojeni. Kdo jsou lidé, kteří mají největší autoritu, kdo je vnímaný jako odborník, komu lidé věří. A také zda a jak moc jsou jednotlivá oddělení (nebo i jednotlivci) propojená s firmou. Stručně a srozumitelně ji na svém webu popisuje Rob Cross. My ji mimochodem umíme také.

7. Potřebujeme nové názvy a přitom chybí volné domény a ochranné známky

Stovky nových start-upů vznikají každý den a hned od začátku se potýkají s velkým problémem. Jak vymyslet vhodný název tak, aby byl jiný než u konkurence, byl zapamatovatelný a k tomu měl volnou doménu a ještě ochrannou známku. Plno nápadů měl už někdo jiný a k tomu chybí volné domény a rejstříky ochranných známek praskají ve švech.

Problémy s doménami mají řešení v přidávání stále více domén nejvyššího řádu (tedy koncovek) „do prodeje“. A tak v loňském roce vznikly nové koncovky jako .fit, .video, .porn nebo .guru. Populární jsou také národní domény exotických států, se kterými vytvoříte zajímavou kombinaci. Například online kalendář Sunrise běží na arménské doméně www.sunrise.am. Anebo můžete do domény zkusit přidat nějaké další slovo jako předložku nebo zájmeno (www.getpocket.com pro službu s názvem Pocket).

Rejstříky ochranných známek mají zase radost, když mohou nějaké staré zápisy smazat (třeba z důvodu neužívání) a chystají novinky, jak ještě více zpestřit zápisy. Vy se v případě, že je váš vysněný název v kolizi s už existující ochrannou známkou, můžete pokusit o dohodu a získat tak svolení od majitele kolizní známky nebo jeho zápis napadnout pro neužívání (protože pokud nezačne známku prokazatelně používat pro všechny zapsané třídy a činnosti do pěti let od zápisu, tak může úřad známku zrušit nebo zúžit rozsah ochrany).

Zkrátka vybrat dobrý název pro začínající firmu není vůbec jednoduché. S ohledem na všechny ty komplikace s doménami a rejstříky tak doporučujeme přemýšlet o fantazijních slovech, tedy o takových, která ještě nikdo neslyšel. Podrobně jsme rozebrali výběr vhodného názvu pro server Podnikatel.cz. Podrobně vám můžeme proces hledání nového názvu představit na namingovém workshopu.

V Česku se bude o značkách stále víc mluvit

To bylo našich 7 trendů, které ovlivňují to, jak přistupujeme k tvorbě značek našich klientů. Snažili jsme se být maximálně praktičtí, ale pokud vám něco není jasné, napište nám to do komentářů. Rádi vás nasměrujeme na další praktické články nebo návody.

Pokud je tohle váš první kontakt s námi, pak byste měli vědět, že jsme minulý rok zveřejnili ven naše (mírně zjednodušené) postupy a ve spolupráci s Podnikatelem.cz jsme sepsali desetidílný seriál o tom, jak si může sám majitel firmy nastavit svou značku. Určitě si ho projděte, protože o značkách se bude mluvit stále víc.

Cítíme to už nějakou dobu i u nás na trhu. Už to nejsou jenom správně nastavená klíčová slova, nejlevnější nabídky a splnění všech přání. I čeští podnikatelé si začínají uvědomovat, že dobrá značka a její pověst má tu sílu přitáhnout nové zákazníky a přitom nebýt nutně nejlevnější. Proto se pořádal první ročník konference Brandstorming čistě o značkách, na které jsme přednášeli i my. A letos se koná ve formě celodenní konference. Zkrátka už nebojujeme pouze cenou, ale i značkou.

—

The post 7 trendů, které ovlivňují to, jak děláme značky. Inspirujte se appeared first on Lovebrand.